Lidská komunikace závisí z velké míry na znacích ve formě psaných či mluvených slov, obrazech a gestech. Symboly na rozdíl od slov, nejsou omezeny praktickými hledisky: jejich hojnost a mnohotvárnost je dána pouze hranicemi lidské představivosti.

Jung zastával názor, že symboly vytvářejí univerzální jazyk. Abstraktní tvary, vystupující přímo z nevědomí bez jakéhokoli náznaku vztahu ke skutečnému světu, stávající se tak „stálou výzvou pro naše myšlenky a pocity.“

Symbol pomalu se vynořující, postupně zpřesňující své vlastní linie, plochy i barevné spektrum, jenž je následně zaznamenán. Z vedených deníků symboly abstraktních geometrických tvarů dále přemalovávám v co nejpřesnější podobě, vycházející ze skic a poznámek, olejem na plátno. Označení jednotlivých obrazů sestává z šestice číslic odkazujících se k formátu RRMMDD - rodných čísel, tj. po dvou číslicích pro rok, měsíc a den. K měsíci narození - zaznamenání je dále připočteno číslo 50.

V úvodu knihy Tajemný jazyk Symbolů David Fontana zmiňuje, že symboly jsou skutečným vyjádřením lidské podstaty. Objevují se ve všech kulturách všech dob a počínaje paleolitickými jeskynními malbami prováz­ejí vývoj civilizace dodnes. Hojně se vyskytují v umění, náboženství, bájích a obřadech. Přestože jsou západním racionalismem velmi často opomíjeny, jejich vnitřní význam přesto přetrvává a nadále se objevují ve výtvarném umění, literatuře, filmu i pohádkách.

„Pravda není tomuto světu dávána v čisté formě, ale v symbolech a obrazech. V jiné formě není možné ji předat.” Filipovo evangelium

Moderní teorie o významech a použití symbolů jsou z velké míry odvozeny z průkopnické práce C. G. Junga. V analýzách snů různých pacientů – normálních, neurotických a psychotických – Jung zaznamenal výskyt hluboce symbolických obrazů. Odlišoval symboly od vědomě vynalezených znaků každodenního života a definoval je jako „výrazy, pojmenování, ba dokonce obrazy, které mohou být důvěrně známé z všedního života, pod svým běžným a zřejmým významem však skrývají další, zcela zvláštní významy.“

Symbol je tak dle Junga utvářen z nevědomí jako bezděčné vyjádření nějaké hluboké vnitřní síly, kterou si uvědomujeme, ale nedokážeme ji vyjádřit slovy. Vyjadřující cosi skrytého, neurčitého a neznámého.