Těžištěm tvorby Mirky Klesalové je osobní paměť. Jak se člověk vztahuje ke svému prostředí? Proč? Nač reaguje? Co si vybavuje? Čeho se přitom dotýká a čeho záměrně zbavuje? Zkoumá její kontext, kulturní dějiny, spolu s tím dějiny krajiny a jejich dynamiku.

Obecnou či objektivizující limitou, je jí proces kolektivizace zemědělství probíhající masivně v 50. letech 20. století. Jeho zásah do krajinného prostředí i sociálních struktur reflektuje na příkladu vlastní “domoviny”, oblasti jihozápadních Čech, Pošumaví.

Geometrické abstraktní symboly vycházející z deníkových záznamů.

Přestože lidská komunikace závisí z velké míry na znacích ve formě psaných či mluvených slov, obrazech a gestech, symboly na rozdíl od slov, nejsou omezeny praktickými hledisky. Jejich hojnost a mnohotvárnost je dána pouze hranicemi lidské představivosti.

Symboly se objevují ve všech kulturách všech dob a počínaje paleolitickými jeskynními malbami provázejí vývoj civilizace dodnes.